Tři králové

Datum: 4. 1. 2007, autor: Redakce , Funkce: Tisk

Podle hvězd určovali denní čas a roční doby

Tři bibličtí mágové byli dle legendy pohané, hvězdopravci a zřejmě pocházeli z Arábie. Znalost postavení hvězd v kteroukoli dobu a znalost jejich pohybu byla kdysi pro všechny lidi na souši i na moři nejspolehlivějším kompasem.  Podle hvězd určovali denní čas a roční doby.

Tři králové jsou patroni poutníků a hříšníků.

Bílou pleť měl Melkon, Mechior či Melichar. Za nejstaršího z králů je většinou považován Caspar neboli Kašpar a černou tváří se pyšní Balthazar, Belsazar nebo Baltazar.

Při Svátku Tří králů ve středoevropských zemích jde hlavně o to, že Bůh se zjevuje jako člověk, dokonce jako narozené dítě.

Když se naplnil čas, objevil se na nebi zvláštní úkaz: vlasatice - kometa. Mudrci v ní viděli znamení příchodu prorokovaného vykupitele. Touha spatřit na vlastní oči novorozeného krále, je přivedla k rozhodnutí, že se vydají společně, ačkoli byl každý z jiné země, za touto jasně zářící hvězdou, která je vedla. Podle Matoušova evangelia se objevili u krále Heroda v Jeruzalémě, který již o zrození krále nového židovského krále věděl. Zavolal si zákoníky a učitele, aby se dozvěděl, co tomu říkají. Odpověděli mu veršem: "A ty Betléme, z tebe vyjde vévoda, který bude spravovat lid můj izraelský."

Tehdy si Herodes umínil, že neznámé dítě co nejrychleji zahubí. Povolal si tajně mudrce a požádal je, aby mu sdělili, až se budou vracet, kde novorozeného krále našli, aby se mu mohl také poklonit. Mudrci dorazili sice do Betléma a našli tam Svatou rodinu, ale vybídnuti andělem nevraceli se již přes Jeruzalém, ale volili cestu jinudy. Anděl se ukázal i Josefovi a přikázal mu, aby se ženou a dítětem odešel do Egypta, neboť Herodes ze strachu o svou moc ukládal chlapci o život. Josef uposlechl a ještě téže noci odešla rodina ze země.

Herodes pak ze strachu o trůn nechal vyvraždit všechny betlémské chlapce mladší dvou let.

Zároveň byly třem králům „přiřazeny“ i dary - Kašpar nese zlato jako znak královské důstojnosti, Melichar kadidlo, užívané při obětech a modlitbách a Baltazar myrhu, vonnou pryskyřici jako znak Ježíšova člověčenství.

Tři králové nebyli nikdy oficiálně svatořečeni. Podle legendy nalezla jejich ostatky císařovna Helena, přivezla je do Konstantinopole (nynější Istanbul) a darovala je milánskému biskupovi. Když Barbarossa roku 1158 dobyl Milán, převezl ostatky Tří králů kolínský arcibiskup Reinhard z Dasselu do - učinil tak roku 1164 do Kolína nad Rýnem . Ostatky byly uloženy do chrámového pokladu starého kostela sv. Petra Relikvie nebyly pouze cílem mnoha poutníků, ale byly považovány za státní symboly. Jeden z nejvýznamnějších zlatotepců tehdejší doby Mikuláš z Verdunu pro ně zhotovil skříňku z drahocenných materiálů.

Svátek Tří Králů odjakživa doprovázely různé lidové zvyky.

Ve střední Evropě je zažité žehnání domů, při němž se na dveře svěcenou křídou píší písmena C+M+B, u nás v Čechách obvykle K+M+B. Nejsou to ale patrně počáteční písmena jmen "Třech králů": Kašpar, Melichar a Baltazar, jak se lidově traduje, nýbrž zkratka latinského "Christus mansionem benedicat": "Kristus žehnej tomuto domu".

V předvečer svátku Tří králů se v některých krajích věštila délka života. Všichni členové domácnosti zapálili s první večerní hvězdou stejně vysoké a silné svíce a nechali je pomalu hořet. Komu svíce dohořela jako první, toho si Morana (smrt) odvedla podle pověry nejdříve. Když dým z voskovice stoupal vzhůru a plamínek byl jasný a čistý, dostal se její majitel po smrti do nebe. Pokud svíce prskala, plamen byl nerovný a dým směřoval k zemi, čekalo na nešťastníka peklo. Podobně jako o Štědrém večeru se i na Tři krále lilo olovo a pouštěly se lodičky ze skořápek vlašských ořechů se zapálenými svíčkami.

Mladá děvčata se ještě před východem slunce omývala sněhem, aby měla v novém roce pleť čistou a bílou jako Panna Marie. Tříkrálový večer byl zkrátka večerem kouzelným.

Křesťané si o 6. lednu připomínali zázračnou novozákonní proměnu vody ve víno na svatbě v Káni Galilejské a křest Krista. Není divu, že řada lidových pověr byla o tomto dni spojena s vodou. Pevné zdraví si prý mohl zajistit každý, kdo měl odvahu se o svátku sv. Tří králů na okamžik ponořit do ledové vody potůčku nebo řeky. Od stonání měla pomáhat v kostele posvěcená tříkrálová voda vypitá nalačno.