Týden Ivana Hoffmana: Kůň s chytrým mobilem

Datum: 24. 11. 2019, autor: Redakce , Funkce: Tisk

..Ivan Hoffman, komentátor Deníku..

Týden Ivana Hoffmana: Kůň s chytrým mobilem

Občas projedou kolem nás na horizontu jezdci na koních. Přesněji jezdkyně, kluka na koni jsem tady snad ještě neviděl. Možná proto, že kůň se po revoluci vrátil na moravskou vesnici, až když se z ní kamsi vytratila předrevoluční kráva. I když, pravda, honáků tady dávno nebylo třeba ani předtím a dnes už prý kovboj není k vidění ani v Americe.

Když jsem před několika dny zaregistroval za ohradou dívku na koni, na její siluetě bylo něco podezřele jinak. Neseděla sošně v sedle, hledě z výšky do otevřené krajiny. Chvíli mi trvalo, než jsem byl ochoten smířit se s tím, co vidím: I na nějakých sto metrů byla patrná ta generačně sehnutá hlava a v ruce, která nedržela uzdu, chytrý mobil. Jako novinář vím, že to není story, kterou lze prodat Hollywoodu. Příběhem by bylo, kdyby do chytrého mobilu hleděl chytrý kůň a nevěřícně kroutil hlavou nad šlendriánskou grafikou satelitní navigace, nebo tak něco.

Mně ale ten obraz ušlechtilého zvířete s mobilující obsluhou nejde z hlavy. Šlo o degradaci koně, který na procházce hrál druhé housle? Anebo sličná jezdkyně odesílala selfie do koňské internetové bubliny? Nejsem naivní a vím, že je marné vyhlížet na koních Old Shatterhanda a jeho rudého bratra Vinnetoua a že se na kopci nevynoří Robin Hood ani d’Artagnan se třemi mušketýry. Na obzoru nevyhlížíme minulost. Za minulostí se jen nostalgicky ohlížíme s vědomím, že se už na žádném koni nevrátí.

Něco mi říká, že ona silueta na horizontu bude mít symbolicky cosi do činění s budoucností. Ten kůň na svém hřbetě nesl vpravdě globální břemeno, o kterém netušíme, zda obsahuje naději, anebo hrozbu, případně v jakém poměru jsou v něm naděje a hrozby naředěny. Mobilně digitalizovaná jezdkyně mne míjela krokem. Nikoli cvalem, nikoli tryskem. Je-li mobilní, všudypřítomný internet prostředím, ve kterém se lidstvo svolá k demolici stávajícího řádu, jak to věští někteří vizionáři, pak z kroku jezdkyně, respektive kroku jejího koně, určitě nešel strach.

Co když jsem se ale špatně díval a všechno je jinak? Co když po horizontu projela pátá apokalyptická jezdkyně, která se sv. Janovi nestihla zjevit a která místo moru, války, hladomoru a smrti dostane moc decimovat hříšné lidstvo v jakési strašné (5G?!) síti? Co když ten mobil nesymbolizoval dveře ke svobodě, nýbrž vchod do bludiště, ze kterého nebude úniku? Naštěstí je zde ještě třetí možnost: Že jezdkyně na procházce pouze zvedla mobil.

Ivan Hoffman, komentátor Deníku