Stát versus Vodičková

Datum: 15. 6. 2015, autor: Redakce , Funkce: Tisk

..Ivan Hoffman, komentátor Deníku..

Stát versus Vodičková

Po pětadvaceti letech skončila ve vedení Fondu ohrožených dětí jeho zakladatelka, Marie Vodičková. Stalo se tak kvůli hrozbě státních úředníků, že zůstane-li předsedkyní, budou děti odebírány z Klokánků a odváženy do dětských domovů. Vodičková raději odstoupila, než by nechala stát ohrožovat ohrožené děti.

Slouží jí to ke cti, a je to důkazem, že u ní na prvním místě vždy byly nešťastné děti, nikoli osobní ambice. Ostatně právě proto, že se s vervou brala za zájmy ohrožených dětí, ji ministerstvo práce a sociálních věcí pětadvacet let nenávidí. Marie Vodičková založila organizaci, která stát pouhou svou existencí usvědčovala z neschopnosti, nehospodárnosti a necitlivosti.

Podle ministryně práce špatně hospodařil Fond ohrožených dětí. Špatné hospodaření Fondu ovšem bylo důsledkem likvidační legislativy a úsilí byrokratů Klokánky vymýtit, coby nežádoucí konkurenci jinému ekonomickému modelu péče o ohrožené děti. Vodičková prohrála předem prohraný boj se státní mašinérií, nicméně prohrála až po pětadvaceti letech, což je vlastně neuvěřitelné vítězství. Na její straně pak zůstal respekt veřejnosti a vděk všech, kterým Fond ohrožených dětí pomohl. Pomluvy od konkurence na tom nic nemění.

Marie Vodičková nezaslouží poděkování pouze za to, co udělala pro děti. Stejně cenný je její podíl na sebeuvědomění občanské společnosti. Lidé, kteří chtějí pomáhat dětem, jim pomohou, bez ohledu na to, jaký systém se politici zrovna rozhodnou financovat. Důležitá je veřejná kontrola politiků, kteří mají sklon ze všeho udělat byznys. Lidí, jako je Marie Vodičková, je třeba, aby politikům pili krev a šlapali jim na paty. A nejen kvůli ohroženým dětem.

Ivan Hoffman, komentátor Deníku, zvukový záznam naleznete zde....