Policejní řešení

Datum: 8. 1. 2014, autor: Redakce , Funkce: Tisk

..Ivan Hoffman, komentátor Deníku..

Policejní řešení

Příčinou policejně prezidentského chaosu nejsou policisté a jejich výsledky či kvalifikace, ale politici. Jak se tito střídají na židli ministra vnitra, každý se snaží dosadit svého člověka do čela policie. Poptávku po vlastních kádrech lze přitom obtížně skloubit se zákony a předpisy, které se svévolným vyhazováním a jmenováním policejních prezidentů nepočítají a naopak ho komplikují právě proto, aby policie nebyla vystavena politické manipulaci.

Díky politikům jsme do včerejška měli policejní prezidenty dva. Chybně odvolaného Johnova Lessyho a uspěchaně jmenovaného Kubiceho Červíčka. Snahu současného ministra Peciny věc vyřešit pak nelibě nesl za dveřmi čekající budoucí ministr Chovanec, který má dle kuloárních spekulací v rukávu pro změnu prezidenta Osvalda. Že je kariéra policejního prezidenta odvislá od politických tlaků, respektive politických konexí je samozřejmě špatně. Nahrává to podezření, že policii řídí člověk s politickým zadáním. Policejní prezident by přitom měl být striktně podřízen pouze zákonům a předpisům a politiky by měl znát jenom z novin a z televize.

Jistě není jedno, kdo zastává funkci policejního prezidenta. Měl by to být člověk, který rozumí svěřené agendě, těší se respektu u podřízených a veřejnost v něm nevidí loutku politiků, kteří jsou zrovna u moci. Pokud od Petra Lessyho slyšíme, že je připraven rezignovat, aby nový ministr mohl jmenovat svého prezidenta, znamená to, že se nic k lepšímu nemění. Reálně hrozí, že přichází další ministr, který chce mít svého prezidenta a že přijde další prezident, co bude zavázán svému ministrovi. To je podobná, ne-li větší mrzutost, jako když má policie prezidenty dva.

Ivan Hoffman, komentátor Deníku, zvukový záznam naleznete zde