Rozpaky ze Sváčka

Datum: 22. 8. 2013, autor: Redakce , Funkce: Tisk

..Ivan Hoffman, komentátor Deníku..

Rozpaky ze Sváčka

Stát se soudcem Ústavního soudu nepochybně obnáší víc, než jen získání dobře placené práce. Jde o prestižní funkci, a proto jsou kandidáti pod veřejným, politickým i odborným drobnohledem. O jmenování ústavním soudcem rozhodují senátoři na návrh prezidenta a vyjadřují se k tomu nejen právníci, ale i politici a političtí komentátoři, neboť jsou to ústavní soudci, kteří představují poslední instanci, je-li u nás ohrožena ústavnost a tedy i demokracie.

V případě Jana Sváčka se obměněný Senát zabýval opakovanou kandidaturou soudce, kterého před půldruhým rokem bývalému prezidentovi Klausovi neschválil. Tentokrát měl teoreticky mít Jan Sváček větší šanci, neboť se předpokládalo, že levicový senát půjde na ruku prezidentovi Zemanovi. Ten přišel osobně senátorům vykreslit svého kandidáta jako na slovo vzatého profesionála, schopného manažera s výbornými referencemi od Soudcovské unie, nejvyššího státního zástupce Zemana a také od předsedy Ústavního soudu Rychetského. Senátoři si vyslechli prezidentovu moralitu o tom, jak zakomlexování jedinci pomlouvají ty úspěšnější a schopnější a pak v tajném hlasování Jana Sváčka nezvolili.

Důvodem nemusí být pochybnost senátorů o Sváčkově odborné způsobilosti. Také ho nemuseli odmítnout proto, že na rozdíl od prezidenta věří pomluvám anebo mu závidí úspěch. Svou roli mohlo sehrát, že prezident podezřele „tlačil na pilu", anebo že se kandidát vyhozený dveřmi vracel oknem, což mohli senátoři vnímat jako nevkusné. Jan Sváček by asi nebyl špatným ústavním soudcem, nicméně zvoleným za nedůstojných okolností. To senátoři asi správně vyhodnotili jako problém. Zemanovo laudatio se ukázalo být polibkem smrti.

Ivan Hoffman, komentátor Deníku, zvukový záznam naleznete zde