Kauza Putna

Datum: 20. 5. 2013, autor: Redakce , Funkce: Tisk

..Ivan Hoffman, komentátor Deníku..

Kauza Putna

Nechutí jmenovat Martina Putnu profesorem prokázal prezident Zeman, nejspíše aniž by si toho byl vědom, zmíněnému akademikovi a publicistovi neocenitelnou službu. Postaral se mu o obrovskou publicitu a o image minoritní oběti politické zvůle, čehož docílit je v demokratickém prostředí nesplnitelný sen a malý zázrak. I Zeman ovšem díky nechuti jmenovat Putnu profesorem sklízí potlesk. Boduje u lidí, které popudila buďto forma Putnovy protizemanovské agitace v prezidentské kampani anebo jeho veřejně zdůrazňovaná homosexualita.

S tím, jak opadají vášně kolem překvapivé neochoty prezidenta držet se ustálené zvyklosti a automaticky podepsat, co je mu předloženo, otevírá se prostor pro zajímavější debatu, totiž jak vykládat ústavu, která prezidentský podpis sice zmiňuje, ale výslovně ho nenařizuje. Je třeba vést prezidenta k poslušnosti a přepsat ústavu tak, že prezident nikoli podepisuje, ale je povinen podepsat? Anebo je lepší prezidentovo podepisování, je-li ryze formální, raději z ústavy vyškrtnout?

Nezávislosti akademiků by lépe slušelo, kdyby se u prezidenta formálního podpisu nedoprošovali. Ostatně doba, kdy si mocnář neuměl představit, že by někdo povýšil bez jeho laskavého svolení, je dávno pryč. Pragmaticky vzato není důvod, aby prezident profesory jmenoval, ani důvod, aby to po něm akademici chtěli. Univerzita Karlova může odvozovat své sebevědomí z úctyhodné historie, nemá proč se utkávat s politiky. Pokud na Putnovi akademici neshledávají nic kontroverzního, je to jejich věc. Problém vzniká ve chvíli, kdy prezident je jiného mínění a jeho pochybnost o vhodnosti jmenování Putny se automaticky stává pochybností o úrovni akademiků.

Ivan Hoffman, komentátor Deníku, zvukový záznam naleznete zde