Neúroda

Datum: 19. 1. 2011, autor: Redakce , Funkce: Tisk

..Ivan Hoffman, komentátor Deníku..

Neúroda

Zveřejněná bilance poslední sklizně ovoce v Česku je smutná. Na rozdíl od většiny mrzutostí, které se tu denně řeší, jsme to ale nemohli příliš ovlivnit.

Nejprve v březnu obalil stromy led, pod jehož váhou se lámaly větve. A když nám v květnu do rozkvetlých švestek a jabloní vytrvale pršelo a včelám se nechtělo z úlů, nedělali jsme si o sklizni žádné iluze. Že pak pěstitelské pálenice nezely prázdnotou, bylo i tím, že zoufalci pečlivě vysbírali do poslední i ty hrušky kolem cesty, kterými jindy pohrdnou.

Musí se to ale brát s pokorou. Vždyť předloni byla velká nadúroda. A když jsme o tom v pálenici mudrovali, shodli jsme se, že si stromy potřebovaly odpočinout. Pokud ovšem jde o ovocnáře, kteří jsou na sklizni existenčně závislí, ztráty, jež utrpěli, mohou snadno nahlodat jejich vůli setrvat u tak nevyzpytatelné a nevděčné živnosti. Výkupní ceny ovoce jsou už dlouho vysloveně směšné a než dřít kolem sadu, více se vyplácí osázet krajinu fotovoltaickými panely. Konec konců dnes neúroda a nadúroda pro naprostou většinu obyvatel vyjde nastejno. Na pultech hypermarketů mají úrodu konstantní.

Situace kolem neúrody ovoce svádí k lamentaci typu „sklízíme, co jsme zaseli“. Anebo jinak řečeno nesklízíme, co jsme nezaseli. Je to ale složitější. Nebýt lidské činnosti, planeta by se vrátila do původního stavu, kterým byl všudypřítomný les. Myslet si, že ovocem lidského snažení by měla být příroda, je protimluv. Příroda nás nepotřebuje k tomu, aby byla sama sebou. Zcela postačí si přírody vážit. Třeba těch švestek, kterým vděčíme za slivovici, o které je zjištěno, že „kudy teče, tudy léčí“. Snad si stromy loni odpočinuly a vše se letos k dobrému obrátí.

Ivan Hoffman, komentátor Deníku, zvukový záznam naleznete zde