Rasistické dilema

Datum: 12. 5. 2010, autor: Redakce , Funkce: Tisk

..Ivan Hoffman, komentátor Deníku..

Rasistické dilema

Žhářům z Vítkova začal soud. Obviněni jsou z pokusu o rasově motivovanou vraždu a hrozí jim patnáct let a možná i doživotí.

Podle výpovědí chtěli udělat „ něco většího“ což se jim také podařilo. Že by si za svým činem stáli, obhajovali ho a byli na sebe pyšní, se ale nezdá. Dva nevypovídají, což se dá brát i tak, že se stydí pochlubit, že šli upalovat v rámci oslavy Hilerových narozenin. A další dva se dokonce vymlouvají. Tvrdí třeba, že netušili, že v domku, do kterého házeli zápalné lahve, jsou lidé. A ke všemu je jim líto romské holčičky, kterou popálili na osmdesáti procentech těla.

Vystupování žhářů asi jejich rasistické kamarády netěší. Místo aby u soudu propagovali nenávist k černým, pokoušejí se z té nenávisti vylhat, aby vyfasovali nižší trest. Bez ochoty nést důsledky svého počínání je vzpoura proti řádu pochopitelně ubohá. A pokud strach rasistů z trestu je silnější, než jejich přesvědčení, že je třeba „nepřizpůsobivé“ občany vypalovat, pak to u nás s extremismem ještě není nejhorší. Těžkou ranou pro radikály je již požadavek Všeobecné zdravotní pojišťovny, aby žháři uhradili 7,5 milionu korun za léčbu tří zraněných Romů.

Pokud mezi rasisty vejde ve známost, že máme schopnou policii, před kterou se neukryjí, soudy které je pošlou za mříže a exekutory, kteří je následně vysají do poslední koruny, pak se z vypalování romských obydlí masový jev jistě nestane. Navíc v atmosféře, kdy se od aktivních extrémistů distancují ti oficiální, neboť naprostá většina občanů si léčbu nepřizpůsobivosti upalováním nepřizpůsobivých nepřeje. Mezi zakrývaným rasismem a rasismem otevřeným je podstatný rozdíl. Ten otevřený by byl o dost horší.

Ivan Hoffman, komentátor Deníku, zvukový záznam naleznete zde