Až nám bude 100

Datum: 9. 4. 2010, autor: Redakce , Funkce: Tisk

..Ivan Hoffman, komentátor Deníku..

Až nám bude 100

Toho času mezi námi žije na sedm set stoletých. Stát k nim má zdá se respekt a přidá jim dvě tisícikoruny k důchodu.

Nic proti tomu, ale na lidi, kteří na tomto světě absolvovali celé století, takové přilepšení sotva udělá větší dojem. Když člověk naslouchá seniorům, vesměs od nich slyší, že se svět řítí do katastrofy. Lidé, kteří mají za sebou těžký život plný různých traumat, neboť zažili války a bídu, spatřují na dnešním pohodlném životě tak vážné vady, že nezávidí mladým, co je čeká. A na svém dalším pobytu zde vesměs nelpí.

Důvod, proč by nás tento paradox měl zajímat, spočívá v prodlužování lidského věku, ve stárnutí populace a v rostoucí pravděpodobnosti, že stoletých bude přibývat. Ta stovka zkrátka hrozí komukoli z nás. Dnes se nám mohou lamentace starých jevit jak průvodní jev vysokého věku. Zdraví jim už tolik neslouží, zmáhá je únava, takže mají sklon smířit se s tím, že vše podstatné v životě je pryč. A to litování mladých může být jakousi sebeobranou, protože člověku se nechce marně závidět. A ještě je zde historická zkušenost, že si staří odjakživa stěžují. Například na katastrofální úpadek mravů prokazatelně od starověku, ale pravděpodobně už od stvoření světa.

I když ale toto vše víme, stejně nám to nepomůže, když nám bude sto. A co je nejhorší – když budeme mladé litovat, neboť budeme díky své životní zkušenosti vidět, jak se svět řítí do katastrofy, budou se tito na nás jen vlídně usmívat. A než by naslouchali našemu varování před zhoubnými novotami, které ohrožují věčný řád věcí, vyplatí nám blahosklonně dvě tisícovky k důchodu. Naštěstí ale až nám bude sto, budeme dostatečně nad věcí, abychom na pobytu zde nelpěli.
 
Ivan Hoffman, komentátor Deníku, zvukový záznam naleznete zde