Den Ivana Hoffmana: Husova víra

Datum: 4. 7. 2018, autor: Redakce , Funkce: Tisk

..Ivan Hoffman, komentátor Deníku..

Den Ivana Hoffmana: Husova víra

Jan Hus byl upálen jako kacíř, nicméně kdyby netrval na svém, proces v Kostnici by přežil. Husův příběh je o pevné víře, na které záleží víc než na životě, ale také o smolném načasování, neboť to, kvůli čemu církev Husa upálila, později musela uznat jako správné. Hus doplatil na to, že než podstoupit nutnou, ale obtížnou reformu, upřednostňuje vrchnost zpravidla  likvidaci reformátorů.

Také ale platí, že až likvidací reformátorů se zvedá vlna protestů, jež nakonec vedou k reformě. Vrchnost v Kostnici se zbytečně postarala o to, aby byl Husův popel hozen do Rýna. I bez ostatků si jeho odkaz osvojil lid, a sto let po Husově smrti bylo 90 % Čechů husity.

Zda to Hus tušil a volil osud mučedníka, nevíme. Jisté je, že odvolat naposledy odmítl, až když byl  přivázán na hranici: „V té pak pravdě evangelia, kterou jsem učil psal a kázal, ze slov a výkladů svatých doktorů, dnes vesele chci zemříti.“

Husův odkaz je prostý: Evangelium se musí brát vážně. Církev zde není od toho, aby si evangelia kreativně vykládala podle aktuální potřeby, ale aby se evangelii řídila. Kdyby byl Hus politikem, nepochybně by s koncilem usmlouval kompromis, jenomže pak bychom si ho nepřipomínali.

Zaznamenáníhodnými křesťany jsou ti, kteří jdou proti proudu a následují nikoli církev, ale Krista. Občas Krista kromě křesťanů následuje také církev, jenomže ta se ke Kristovi vrací, až když vidí, že křesťané touží žít podle evangelia. Jako Hus.

Ivan Hoffman, komentátor Deníku