Hladíkova kytara

Datum: 2. 12. 2016, autor: Redakce , Funkce: Tisk

..Ivan Hoffman, komentátor Deníku..

Hladíkova kytara

Radim Hladík strávil celý život s kytarou a s Hladíkovou kytarou se celý život potkávají zdejší kytaristé. Hladíkovi se u nás naslouchá se stejným respektem, jako Claptonovi, Knopflerovi či Winterovi. Kytaristé, kteří jsou zakořeněni v šedesátých letech, jsou už jen z tohoto důvodu automaticky legendami. Hladíkova kytara navíc nikdy nezestárla. V posledních deseti letech byl Hladíkův Blue Effect možná dokonce mladší, než byl zamlada. Však také čím byl Radim Hladík starší, tím víc se nad kytarou usmíval.

Na hudbě je hezké, že spojuje lidi a tuto schopnost má kdekoli a kdykoli. I doba, kdy se u nás zdánlivě nic nedělo, byla protkána hudebními událostmi a i v době, která zdánlivě působí roztěkaně, neuchopitelně, chaoticky, lze u hudby najít azyl a řád. Hladíkova kytara byla jak zjevením na poušti, tak ostrovem klidu uprostřed obtěžující komerce. A kdoví, zda tomu tak nebylo i proto, že Hladík na rozdíl od většiny kytaristů nezpíval. Co měl na srdci, musel prostě zahrát.

Hladík byl stejně doma na koncertním pódiu, v malém klubu či v amfiteátru. Uměl být hlavní hvězdou i doprovodem. K tomu i producentem, který řadě hudebníků pomohl najít cestu. O Radima Hladíka včera nepřišli jenom rockeři, ale také jazzmani a písničkáři. Hladík ladil s každým. Jako muzikant i jako člověk. Ještě dlouho ho budeme slyšet.

Ivan Hoffman, komentátor Deníku, zvukový záznam naleznete zde...