„Svatováclavská koruna dorazí na hrad Veveří“

Datum: 26. 4. 2016, autor: Redakce , Funkce: Tisk

... pozvánka ...

„Svatováclavská koruna dorazí na hrad Veveří“ 

Z Karlštejna na hrad Veveří doputuje v pátek 29. dubna 2016 kopie Svatováclavské koruny. Na hradě Veveří bude vystavena při příležitosti Lucemburského roku 2016 a veřejnost si ji může prohlédnout o víkendu 30. dubna. – 1. května 2016. Hlavní myšlenkou celé akce je symbolicky propojit Čechy a Moravu jedním z nejvýznamnějších symbolů české státnosti – Českou svatováclavskou korunou.

Na hrad Veveří přivezou správci vzácný klenot za přísných bezpečnostních opatření a pod policejním dohledem. Lidé si korunu mohou prohlédnout v sobotu 30. dubna 2016 od 9.30 do 16 hodin a v neděli 1. května 2016 od 9.30 do 17 hodin. Svatováclavská koruna se stane o tomto víkendu nejvýznamnějším exponátem I. prohlídkového okruhu a vystavena bude v prostoru břitové věže.

„Svatováclavská koruna je nejstarší a nejvýznamnější součástí českých korunovačních klenotů, její cena je nevyčíslitelná, a proto i její kopie je velmi cenná a není zveřejňována její hodnota. Karlštejnská kopie je celá ze stříbra a je pozlacená, má na sobě 96 drahokamů a 20 perel. Patří ke korunám ostatkovým, tzn., že v křížku nahoře je zalitý trn z trnové koruny Ježíše Krista. Kopii Svatováclavské koruny vyrobila v roce 1998 Umělecká škola pro zpracování drahých kovů v Turnově pod dohledem profesora Jaroslava Prášila. “ upřesnil Lukáš Kunst, zástupce kastelána na hradě Karlštejn, který má převoz koruny na starost.

Návštěvníci hradu Karlštejn se nemusí obávat, že místo Svatováclavské koruny zhlédnou o víkendu (30. 4. – 1. 5. 2016) jen prázdnou vitrínu, naopak budou mít jedinečnou příležitost prohlédnout si Šternberskou madonu, jejíž kopii zapůjčila správa hradu Šternberk.

Svatováclavskou korunu nechal vyhotovit v roce 1346 následník českého trůnu Karel IV., který s ní byl o rok později korunován na českého krále v katedrále sv. Víta. Karel IV. nechal novou korunu zasvětit sv. Václavovi, oblíbenému patronovi a svému předchůdci. Svatováclavská koruna nebyla majetkem českého krále, nýbrž patřila sv. Václavovi, proto ji podle Karla mohli čeští králové používat pouze při své korunovaci a během důležitých ceremonií a událostí. Český král si ji vypůjčoval od patrona českých zemí, tedy sv. Václava, za poplatek 200 hřiven stříbra. Touto korunou bylo korunováno 22 českých králů a poslední korunovace proběhla na počátku 19. století, kdy byl posledním korunovaným českým králem Ferdinand V. Habsburský.

Svatováclavská koruna má průměr 19 cm a vysoká je taky 19 cm. Váží 2358,3 g. Koruna je zhotovena z nelegovaného zlata o ryzosti 21 až 22 karátů. Je zdobena 96 drahými kameny (safíry, spinely, smaragdy) a 20 perlami. Posvátný charakter umocňoval i fakt, že se jedná o korunu relikviářovou. Na vrcholu koruny je křížek s nápisem „HIC EST SPINA DE CORONA DOMINI“. Do daného křížku byl zasazen údajný trn z Kristovy trnové koruny.

V současné době se originální koruna nachází na Pražském Hradě v Kapli sv. Václava a je chráněna sedmi zámky, k nimž má klíč sedm důležitých představitelů české státnosti. Svatováclavská koruna je důležitým symbolem české státnosti a české suverenity.

Lucemburský rok 2016

U příležitosti 700. výročí narození císaře Karla IV. pořádá Národní památkový ústav řadu akcí, jež mají připomenout nejen největšího Lucemburka, ale i stopy, které jeho rod zanechal v zemích Koruny české. Výstavy a kulturní akce se konají na bezmála 30 památkách ve správě Národního památkového ústavu. Lucemburský rok je součástí projektu Po stopách šlechtických rodů, který připomíná nejvýznamnější aristokratické a panovnické rody utvářející v průběhu staletí dějiny našeho státu.

Zdroj: TZ, NPÚ Kroměříž Mgr. Dagmar Šnajdarová