„Květná zahrada v Kroměříži láká své návštěvníky tisíci květy“

Datum: 30. 4. 2015, autor: Redakce , Funkce: Tisk

... pozvánka ...

„Květná zahrada v Kroměříži láká své návštěvníky tisíci květy“  

Květná zahrada v Kroměříži zažívá svou první sezónu po obnově dříve nepřístupných částí, jako jsou Pstruží rybníky, ptáčnice, Holandská a Pomerančová zahrada, Králičí kopec či nový pěstební skleník.

Záplava květů řebčíků královských, narcisů a tulipánů v řadě barev a kultivarů láká návštěvníky do Holandské zahrady, kde je vysázeno více jak 20 tisíc cibulovin a kromě výše zmíněných zde postupně nakvétají i drobné cibuloviny jako ladoňky, modřence, hyacinty, ale i drobné botanické druhy tulipánů a narcisů. Záhony jsou komponovány v pravidelně se opakujících šablonách a mezi umístěním jednotlivých druhů rostlin vládne řád a barevná sladěnost, ale současně i určitá variabilita. Většina druhů, které jsou v zahradě zastoupeny, byla aktuální i v době baroka. V současné době končí kvetení řebčíků a narcisů a začátkem května budou Holandské zahradě vládnout pozdní tulipány v nespočtu barevných mutací.

Pomerančová zahrada uvítá od poloviny května návštěvníky citrusy umístěnými v nádobách tak, jak je známe z italských zahrad. Vidět zde můžete více než čtyři desítky citroníků, pomerančovníků se zelenými i panašovanými listy či klementinky. Jednou ze zajímavostí je, že kůra citroníku Bergamot se používá jako příměs do čaje Earl Grey. Všechny citrusy jsou však chemicky ošetřeny a jejich plody jsou určeny opravdu jen pro potěchu očí návštěvníků.

Postupně se probouzí k životu také edukační zahrada, kde vyrůstají různé druhy popínavých rostlin včetně růží a plaménků a ve škopcích zde bude vysázen sortiment popínavých letniček.

Nejmenší návštěvníky bude určitě přitahovat Králičí kopec a jeho šest nezbedných obyvatel, kteří se na jaře rozrostli o sedm mláďat. Každý králík má v kopci svůj kotec, ale za příznivého počasí mají kotce otevřené a pobíhají po celém kopci pro potěchu dětí i dospělých. Králičí kopec, stavba s uměle vytvořeným systémem nor obývaných králíky, byla pozoruhodnou atrakcí již v době svého vzniku. Na jeho vrcholu stála a stojí i dnes socha bohyně lovu Diany.  Okolí kopce doplnila výsadba starých odrůd jabloní (jabloně Parména zlatá a Kožená reneta) a v přilehlém obslužném domku je nyní dětská herna a sociální zařízení.

Z hrušní v Květné zahradě najdete např. hrušeň Boscova lahvice a v prostoru ptáčnice hrušeň Špinku či Madame verte. Z dalších ovocných stromů jsou to Slovácké tržní broskvoně, Velkopavlovické meruňky nebo jabloň moravská Jadernička.

Dalším z důležitých prvků zahrady je voda, se kterou se návštěvník potká téměř na každém kroku. Vodotrysky jsou spuštěny v Neptunově a Lví kašně a od května budou zprovozněny veškeré vodní prvky včetně nových vodních střiků ve Pstružích rybnících. A v jednom ze Pstružích rybníků budou brázdit hladinu koi kapři.

Nový pěstební skleník se stal moderní zásobárnou Květné zahrady a nyní vrcholí přípravy na výsadby letniček a dalších rostlin – voskovky v různých barvách květů i listů, šalvěje, starčeky, otočníky, tagetesy, okrasné kapusty či rostliny na nízké lemy a okraje záhonů jako jsou Pilea a Alternanthera.
A v červnu si i návštěvníci budou moci zakoupit v prodejně suvenýrů nebo přímo v produkčním skleníku přebytky letniček a dalších rostlin.

Pro zájemce o hlubší poznání Květné zahrady, její historie a obnovu jsou připraveny pravidelné komentované prohlídky, které budou probíhat v květnu od pondělí do neděle vždy v 11 a ve 14 hodin a v měsících červen až září od pondělí do neděle v 10, ve 13 a v 15 hodin. Mimo tyto termíny je možné komentovanou prohlídku objednat na: info@nczk.cz nebo na tel. 778 531 417 (podmínkou je účast alespoň 5 osob).

Květná zahrada patří k nejvýznamnějším zahradním dílům nejen u nás, ale v celosvětovém měřítku, a je v podstatě jedinou svého druhu v Evropě. Myšlenka na založení Květné zahrady vzešla od biskupa Karla II. Lichtensteina z Castelkorna poté, co se mu dostala do rukou kniha o zahradách ve Versailles. Ty ho natolik nadchly, že se rozhodl podobně krásné zahrady založit také na biskupských državách v Kroměříži. Projekt svěřil císařskému architektovi Giovannimu Pietrovi Tencallovi, realizace pak proběhla v letech 1665–1675. V následujících staletích však prošla zahrada různými úpravami, sloužila po určitou dobu také jako zázemí pro zámek a na původně květinových záhonech se pěstovala zelenina a ovocné stromy. Paradoxně, právě díky tomu se dochovala, protože nebylo změněno její původní základní rozložení. A díky dobové dokumentaci jsou také poměrně dobře známy i všechny rostliny, které v původním Libosadu byly. Karel z Lichtensteinu-Castelkorna pozval rytce Justuse van den Nypoota, který hotovou zahradu zvěčnil. Vzniklé grafiky pak biskup rozdával návštěvám jako dárek. Díky tomu je velmi dobře známé, jak zahrada vypadala, což bylo pro její obnovu, která nedávno proběhla, velmi důležité. V roce 1998 byl celý areál Arcibiskupského zámku a zahrad díky své jedinečnosti zapsán na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. 

Srdečně Vás zveme k návštěvě Květné zahrady a těšíme se na Vás.

Zdroj: TZ, NPÚ Mgr. Dagmar Šnajdarová