Historie města

 

Moje město Kroměříž - přezdívaná Hanácké Athény

 

 

 

Původ názvu města je vysvětlován jako životodárný, úrodný či složenina slov Krome a žir (což znamená  mír).

 

Prvopočátky města jsou přisuzovány trhové vsi, která  vznikla při brodu na důležité křižovatce velkých evropských obchodních cest. V Kroměříži se protínala jantarová a solná cesta – důležitá obchodní křižovatka. Ze stavení zde byl pouze opevněný dvorec, který chránil tržitě a putující obchodníky.   

 

První historicky zjištěná zpráva o městě Kroměříž pochází z roku 1107, kdy olomoucký kníže Ota II., zvaný Černý, prodal Kroměříž za 300 hřiven moravskému biskupovi Janovi II. Břichatému. Tím se Kroměříž stala součástí majetku olomouckých biskupů. V roce 1207 potvrdil král Přemysl Otakar II. držení Kroměříže biskupstvím a zároveň městu povolil právo trhu.

 

 

 

 

 

 

Velký rozvoj obce začíná v době, kdy dosedl na biskupský stolec Bruno ze Šaumburka (1245-81). Ten vytvořil z Kroměříže letní sídlo olomouckých biskupů, nechal postavit gotický hrad, svatomořickou kapitulu (1260). V roce 1290 pak byla Kroměříž povýšena na město a měšťané získali právo mýtné, pivovárečné a mílové.

 

Původní trojúhelníkový půdorys trhové osady byl zvětšen na čtvercový celek, který byl obehnán hradbami se třemi branami:

• Kovářská (neboli Horní) → vstup od západu. V důsledku nebezpečí požáru měli za hradbami své místo kováři, pekařské pece,  hrnčířské pece.
• Moravská (neboli Vodní) → vstup od řeky. Za bránou bylo 7 ramen Moravy, ale pouze dřevěné 3 mosty. Zde byly hatě (svázané překážky z větví na břehu řeky – v jarních měsících se voda vylévala z břehů).
• Mlýnská → vstup vedle hradu. Tato brána spojovala město s mlýnem, pivovarem, dílnami a stájemi. Sladovníci též pracovali s ohněm. 

 

 

 

Za husitských válek město často měnilo majitele a strádalo. Pokoj a blahobyt se vrací až s biskupem Stanislavem Thurzem (1497 - 1540), vzdělaným humanistou a milovníkem umění. Za něho došlo k přestavbě hradu na renesanční zámek, který byl jednou z prvních památek tohoto slohu na Moravě.

 

Velké  ztráty přinesl mor, který se zde několikrát objevil. Denně ve městě umíralo 5 – 6 lidí. Proto byl za hradbami města vystavěn morový hřbitov.

 

 

 

  

Těžké škody přinesla městu třicetiletá válka. Roku 1643 je dobyto vojskem švédského generála Torstensona a zkázu dovršili vzbouřivší se Valaši, kteří město vypálili. Město bylo vypleněno, založeny požáry. V budově radnice shořely všechny městské knihy a dokumenty. Ze 244 domů ve městě zůstalo pouze 69. Vojáci uloupili všechen dobytek, koně, úroda nebyla zaseta, proto nebyla žádná sklizeň. Aby se pak město vzchopilo muselo nejprve opravit mosty přes řeku, kašnu, jediný zdroj vody, vězení pro mnoho „přestupníků“ a kostel. O dva roky později vojáci přinesli do města opět mor, během dvou měsíců zemřelo 1 246 osob.

 

 

 

 

K dalšímu rozkvětu města významnou měrou přispěl biskup K. Liechtenstein ve 2. pol. 17. stol. Architekt Pietro Tencalla přestavěl válkou poničený hrad na zámek, jeden z nejkrásnějších na Moravě. Vzniká Květná zahrada, vynikající dílo zahradní architektury, z jehož kouzla se něco zachovalo až do dnešních dnů.

 

Polovina 18. století však přinesla městu další pohromy. Roku 1742 je obsadilo pruské vojsko a roku 1752 zničil značnou část města i zámku zhoubný požár.

V polovině 19. století se město dostalo do popředí zájmu politiků. Ústavodárný říšský sněm habsburské monarchie, zahájený dne 22. 7.1848 ve Vídni, byl přenesen do Kroměříže, kde probíhal za účasti předních českých politických představitelů v arcibiskupkém zámku.

 

 

 

 

            V roce 1990 byla Kroměříž vyhlášena nejkrásnějším historickým městem za rok 1997 a v roce 1998 byly Zahrady a zámek v Kroměříži zapsány na listinu světového kulturního dědictví UNESCO.

 

 

 Více o významných osobnostech města Kroměříž najdete zde.