Textova verze

ikonka
Přírodní památka Obora

Přírodní památka Obora

Přírodní památka Obora se rozkládá asi 3 km jižně od Kroměříže na mírném zalesněném svahu stejnojmenného kopce Obora (známý také pod názvem Hvězda), na severní straně, v nadm. výšce 224-253 m. Přístupná je po polní cestě od místní části Kroměříže - Kotojed a z Těšňovic. Katastrální území Kotojedy, parc. č. 151/1, kultura - les, LZ Kroměříž, polesí Zámeček, les. odd. 22. Výměra 14,4446 ha.

, Tel/Fax:

tisktisknout stránku
Zvitšit Zvětšit fotografii
Vyhlášení: Výnos Ministerstva školství a kultury ČSR č. j. 20766/55 ze dne 4. 7. 1956. Důvod vyhlášení: Ochrana druhově původního listnatého lesa s četnými druhy chráněných rostlin v podrostu.

Geologie, půdní poměry: Podle geologické mapy zasahují na území PP Obora oligocenní sedimenty, tvořené vápnitými jílovci a pískovci. Půdy jsou hlinitopísčité až písčitohlinité, místy podzolové, chudé.

Botanika: Původně keřnatá stráň s pískovcovými lomy, nyní je zalesněna smíšeným lesem, ve kterém převládají listnaté stromy. Les je možné charakterizovat jako habrovou doubravu, ve stromovém patru dominuje habr obecný, častý je dub letní, lípa srdčitá, jasan ztepilý, javor klen. V keřovém patru nacházíme lísku obecnou, ptačí zob obecný, svídu krvavou, brslen evropský, hloh obecný. V podrostu se vyskytuje řada chráněných a vzácných druhů rostlin, např. lilie zlatohlavá (Lilium martagon), ze vstavačovitých bradáček vejčitý (Listera ovata), kruštík širolistý (Epipactis helleborine), vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha), okrotice bílá (Cephlalanthera damasonium), střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), vzácný sklenobýl bezlistý (Tripogium aphylum, naposledy nalezen v r. 1977). Dále se zde vyskytují: lýkovec jedovatý, hojně konvalinka vonná, kokořík mnohokvětý, plicník lékařský, violka lesní, hvězdnice chlumní (Aster amellus), medovník velkokvětý (Melittis melissophyllum) a řada druhů ostřic.

Zoologie: V PP Obora se vyskytují běžné druhy lesních ptáků jako rehek zahradní, pěnice černohlavá, budníček menší, z plazů slepýš křehký. Z hmyzu se zde vyskytuje několik druhů tesaříků, např. Anoplodera rufipes, Obrium cantharinum, Saperda scalaris, Stenostola ferrea. Na staré třešně je vázán dnes již mizející krasec třešňový (Anthaxia candens).

Hospodářské využívání, management: V rámci lesního hospodaření je prováděna probírka situovaná do hustších partií s redukcí jehličnanů a habru a podporou dubu. Lokalita však trpí blízkostí velké městské aglomerace Kroměříže. Je negativně zatěžována jízdou na koních, kolech i motocyklech a pořádáním orientačních běhů. V bezprostředním sousedství jsou dvě střelnice.
reklamní pruh
Normalni verze