Týden Ivana Hoffmana: Dvojí metr

Datum: 20. 10. 2019, autor: Redakce , Funkce: Tisk

..Ivan Hoffman, komentátor Deníku..

Týden Ivana Hoffmana: Dvojí metr

Když dva dělají totéž, není to totéž. Anebo jak říkají latiníci: „Co je dovoleno bohovi, není dovoleno volovi.“ Toto jsou moudra, od kterých se odvíjí pokušení mít na každou rebelii, agresi, perzekuci či nešvar originální metr, i když tušíme, že by správnější bylo měřit jedním metrem všechno a všem.

Když v Hongkongu hází do metra zápalnou láhev „prodemokratický aktivista“, je to jiné, než když v Barceloně zapaluje pneumatiku „katalánský separatista“. V prvém případě z toho rezultuje policejní brutalita, ve druhém policii nezbývá než zjednat pořádek. Dva různé metry existují i pro Kurdy v Sýrii, kteří jsou současně za hrdiny i za padouchy, jak se to komu hodí.

Na turecké dělostřelce pak civilizovaná Evropa pohlíží s odporem, zatímco dělostřelcům ukrajinským tleská. Dva metry ale kupodivu potřebujeme i na takovou banalitu, jakou jsou všudypřítomné plasty. Jedním dechem je proklínáme i na ně nedáme dopustit. Jsou civilizačním výdobytkem, anebo civilizačním prokletím?

Jsou to mimochodem kacířské otázky, protože vše je již někým povolaným autoritativně změřeno. A někdy je velice riskantní přikládat k již změřenému cizí, nekompatibilní, neautorizovaný metr. V extrémních příkladech se může jednat o rouhání, o vlastizradu! Stejně riskantní ale je se s kulturou dvojího metru smířit. Znamená to rezignovat na fair-play a místo hledání pravdy se nechat vodit za nos jejími samozvanými majiteli.

Aby jeden metr stačil, netřeba mnoho. Postačí tolerance a respekt k jinakosti. Vím, že se mi to snadno říká, když takto na podzim pozoruji v přírodě kolem sebe harmonii barev, co spolu nesoutěží, nýbrž se v míru doplňují. Zrovna řešíme, zda by se někde na našem pozemku nenašlo vhodné místo pro škumpu. To je keř, co barvami hýří a hraje, od zelené přes žlutou až zoranžoví, zčervená. Potřebuje ale prostor, do kterého se může svobodně rozepnout.

S lidmi to je složitější. Mají sklon si agresivně konkurovat, soupeřit, zápasit. A navrch jsou rozpínaví jako ta škumpa. Zatímco ale škumpě prospívá, když se pravidelně řeže, u lidí takový řez představuje krveprolití. Proto je místo dvojího metru lepší sebezáchovně se sjednotit na jednom společném jmenovateli, kterým se přirozeně nabízí být mír.

Jinak je ještě jeden nádherný keř, který jsme bohužel v minulosti, ještě na malém pozemku, museli zlikvidovat. Kerria japonika. Ta invazivní potvora v sousedství nestrpěla nic.

Ivan Hoffman, komentátor Deníku