Týden Ivana Hoffmana: Autobusová zastávka

Datum: 31. 3. 2019, autor: Redakce , Funkce: Tisk

..Ivan Hoffman, komentátor Deníku..

Týden Ivana Hoffmana: Autobusová zastávka

Je tomu pár dní, co u nás zničehonic zmizela autobusová zastávka. Stála odjakživa u křížku pod starobylou lípou. Z těch třiceti lidí, co zde bydlíme na polosamotě kilometr od obce, nás většina jezdí autem, ale přístřešek občas zachránil před deštěm školáky anebo souseda, kterého sanitka vozila na dialýzu. Také sloužila jako orientační bod: „Odbočíte k nám u autobusové zastávky kousek za hřbitovem,“ navigovali jsme návštěvy.

Protože do přístřešku trochu foukalo, jeden šikovný soused na něj před časem přišrouboval tabuli lexanu. Designér by určitě nesouhlasil, ale mne napadlo: Proč ne? Je to praktické, chytré a levné… Za pár korun přibylo muziky.

Proto mi hlava nebrala, čemu anebo komu mohl ten starý dobrý přístřešek, navíc umně vylepšený, vadit. Brzy se ale ukázalo, že nebude zrušen, nýbrž vyměněn. Krátce po demontáži je už na jeho místě úhledný obdélník vyskládaný zámkovou dlažbou, ze kterého slibně trčí zabetonované roxory, ke kterým zjevně přijde něco přimontovat.

Žijeme v době, kdy není čas čekat, až věci doslouží. Nejenže se už neopravuje porouchané, ale rovnou se odstraňuje ještě fungující, aby bylo místo pro nové. Kousek od naší dřevěné zastávky se mimochodem mění i poctivě vyzděná čekárna na křižovatce v polích, u které autobus zastaví jednou za uherský rok, neboť není nikoho, kdo by mu dal znamení. Ale jak jsem řekl – že jsme novou zastávku nepotřebovali, není zajímavé. Podstatné je, že někdo potřebuje vydělat stavbou nových,a ty stávající překážely.

Zvědavě vyhlížíme, co exkluzivního k nám dorazí díky laskavé péči nějakého rozvojového fondu EU. Určitě nebudeme darovanému koni kontrolovat chrup. Když už jsme na tom Západě, ať je zdaleka vidět, že i my, vidláci, jsme na úrovni. A pokud by se snad stalo, že nám tady v otevřené krajině bičované větry přistanou takové ty metropolitní plastové křehotiny, v jakých se čeká na tramvaj, určitě si nějak poradíme.

Když se podařilo vylepšit starou zastávku, pamatující RVHP, byl by v tom čert, abychom si v případě potřeby neporadili se zastávkou eurounijní. Vždycky se najde kus lexanu. Anebo nějaké prkno, kdyby foukalo od nohou. Podstatná je dobrá vůle a otevřená mysl. S tou člověk přežije každou situaci, každý režim.

Ivan Hoffman, komentátor Deníku