Tak nám vydatně zapršelo. Konečně. Ale kolik vody ve skutečnosti odteklo?

Datum: 6. 9. 2018, autor: Redakce , Funkce: Tisk

... ČHMÚ ...

Tak nám vydatně zapršelo. Konečně. Ale kolik vody ve skutečnosti odteklo?

V sobotu 1. září se ve večerních hodinách vyskytly na Přerovsku a v okolí Bystřice pod Hostýnem velmi vydatné a zejména velmi intenzívní srážky. Např. ve stanici Dřevohostice spadlo od sobotního večera do nedělního rána 88 mm srážek, z toho 1. září mezi sedmou a osmou hodinou večerní 48 mm, což lze jednoznačně charakterizovat jako silný přívalový déšť.

Intenzívní srážky vyvolaly rychlé zvýšení hladin ve vodních tocích. Na říčce Olešnici v Kokorech byl zaznamenán 1. stupeň povodňové aktivity, na Dřevnici v Kašavě velmi krátce i 2. stupeň povodňové aktivity. Obdobné vzestupy hladin nastaly i v profilu Chomýž na Rusavě a v Prusech na Moštěnce. Zde však povodňové stupně dosažené či překročené nebyly. Všechny uvedené toky jsou levostrannými přítoky Moravy.

Průběh vodních stavů zaznamenaných ve vodoměrných stanicích Kokory, Prusy, Chomýž a Kašava jsou znázorněny na následujících obrázcích.

Zdroj: HPPS ČHMÚ, http://hydro.chmi.cz/hpps/

Následující tabulka uvádí pro zmíněné vodoměrné stanice tyto údaje:

- plocha povodí v km2,

- průměrný úhrn srážky v mm na povodí k profilu vodoměrné stanice za 24 hodin od 1. září 8. hodiny do 2. září 8. hodiny,

- tzv. odtokovou výšku v mm, která se získá podílem proteklého objemu profilem vodoměrné stanice a plochy povodí; umožňuje tak porovnat velikost objemu proteklé vody s úhrnem srážek; objem proteklé vody byl určen od okamžiku vzestupu hladin (průtoku) do 3. září 12. hodiny (2018)

- koeficient odtoku v %, který vyjadřuje, jaký podíl srážkové vody odtekl z povodí profilem vodoměrné stanice

Z tabulky je zřejmé, že ačkoliv průběh hladin znázorněný ve výše uvedených grafech se může jevit poměrně impozantně, ve skutečnosti vodoměrnými profily protekl jen velmi malý podíl vody ze srážek, které na povodích spadly.

Výrazně malý podíl odteklé vody ze srážek potvrdil již dnes známý fakt, že půdní profil, pokud je vyschlý, absorbuje podstatnou část srážkové vody, která je v následujících dnech navíc velmi rychle spotřebována rostlinstvem, příp. odpařena.

Obdobný malý podíl odtoku ze srážek byl například během srážkové epizody počátkem druhé poloviny srpna 2015, která se vyskytla po vlně extrémních veder. Rovněž se tak stalo při události z 29. června 2017, kdy v jihozápadní části Prahy a blízkém okolí spadlo více než 100 mm, z toho část rovněž v přívalovém dešti.

V žádném případě proto nelze souhlasit s tvrzeními, které v poslední době slýcháváme v médiích a které se dají stručně shrnout jako „suchá půda nebere vodu“ nebo „za přívalových srážek většina vody hned odteče“. Neplatí to rozhodně na územích o velikosti desítek až stovek km2, kde má srážková voda navíc dostatek příležitostí se vsáknout do půdy, kdykoliv jsou pro to příznivé podmínky.

Petr Šercl, úsek hydrologie ČHMÚ, oddělení povrchových vod