Pohodlné zabíjení

Datum: 5. 10. 2015, autor: Redakce , Funkce: Tisk

..Ivan Hoffman, komentátor Deníku..

Pohodlné zabíjení

U zpráv o bombardování se ze všeho nejvíc sleduje, zda byli pozabíjeni ti praví, čili zlí ozbrojenci, anebo zda o život přišli ti nepraví, tedy civilisté anebo hodní ozbrojenci. Když bombardují naši a vybombardují nemocnici, zdůrazňuje se, že to nebylo naschvál a hledá se nějaká polehčující okolnost. Třeba že si špatní ozbrojenci vzali civilisty za lidský štít.

Když ovšem bombardují naši nepřátelé, hledají se okolnosti přitěžující. Například že kromě ozbrojenců se pod palbu dostávají i civilisté, anebo že místo špatných islamistů padají bomby i na hodné islamisty, které vycvičila CIA.

Bombardování je u vojáků a politiků oblíbené, neboť se zabíjí na dálku, pohodlně a nehrozí u toho vlastní ztráty na životech. Z bombardování se pořizují vítězná videa, na kterých nepřátelé mizí v oblacích zvířeného prachu, nic méně ti, kdo bombardování organizují, skromně přiznávají, že samotné bombardování nic neřeší, pokud se současně s nepřítelem nebojuje i na zemi. Jenže utkat se na zemi s nepřítelem tváří v tvář je riskantní práce, při které je velké nebezpečí úrazu, takže zůstává u zbytečného, ale bezpečného bombardování.

Charakteristické pro současné války je, že nekončí vítězstvím respektive kapitulací, nýbrž všeobecnou bídou a chaosem ze kterého mají dobrý pocit pouze obchodníci se zbraněmi. Důvodem, proč má zbrojení přednost před odzbrojováním, není snaha o mír nýbrž snaha vydělat. Vždy, když nějaký mladík v USA postřílí spolužáky, ozve se názor, že by školáci měli nosit v aktovkách pistole, aby se mohli bránit. Vsadit na sebeobranu působí logicky. Přitom je to sebevražedný instinkt. Čím víc zbraní tím vyšší pravděpodobnost, že poteče krev.

Ivan Hoffman, komentátor Deníku, zvukový záznam naleznete zde....