Přátelské šmírování

Datum: 19. 11. 2013, autor: Redakce , Funkce: Tisk

..Ivan Hoffman, komentátor Deníku..

Přátelské šmírování

Špionážní aféra s odposlechy se z původního skandálu hrozí stát fraškou. Evropští politici totiž po zveřejnění informací, že je odposlouchávají špioni ze spřátelené Ameriky, neřeší, jak šmírování zatrhnout, nýbrž jak ho v zájmu udržení dobrých vztahů se šmíráky zlehčit.

Vysvětlení je přitom prosté: šmírovaní sami šmírují, takže jejich protesty by působily pokrytecky. Vzkaz veřejnosti je jasný. Veřejně proklamované politické partnerství je pouhým divadlem. Ve skutečnosti Američané svým spojencům nevěří a naopak je tomu podobně.

V sousedním Německu se kvůli odposlechům kancléřky aféra dostala na jednání parlamentu, ale sama kancléřka se zdržuje jakýchkoli komentářů a diplomaticky mlčí. Co by také mohla říct? Zjištění, že na představitele spojenců američtí špioni pohlížejí jako na podezřelá individua ohrožující americkou národní bezpečnost, lze komentovat pouze jako hrubou urážku, anebo jako paranoidní podezíravost. Což je lidem jasné i bez kancléřčiny nápovědy.

Z ryze technického hlediska se ve velkém šmíruje proto, protože to je technicky možné. Nad pokrokem má lidstvo jen omezenou, chatrnou kontrolu, pokrok je vždy současně využit i zneužit. K politice pak odjakživa patří zvědavost a intrikování, takže šmírování politici jsou s odposlechy smířeni a srozuměni. Komu šmírování skutečně vadí, jsou pak pouze nepřátelé a teroristé, na které jsou špioni krátcí. Nepřátelé jsou ve srovnání s přáteli ostražitější, opatrnější a chytřejší, vědí co dělat, aby nebyli chyceni. Smyslem přátelského šmírování nakonec nejspíše bude, aby špioni nevytahovali prázdné sítě. Nechytí-li nepřátele, vezmou špioni zavděk i odhalením spřátelených politiků.

Ivan Hoffman, komentátor Deníku, zvukový záznam naleznete zde