Datum: 21. 8. 2012, autor: Redakce , Funkce: Tisk

..Ivan Hoffman, komentátor Deníku..

Jiné výročí

Od okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy, především ovšem armádou Sovětského svazu uplynulo 44 let. Na tom, k čemu tenkrát došlo, se nic nemění. Pokud zbývá do mozaiky tehdejších událostí něco doplnit, nejedná se o nic, co by změnilo náš pohled na historii.

Vnímání okupace z osmašedesátého se nicméně v čase vyvíjí, jak si ji připomínáme za různých okolností. V sedmdesátých letech převažoval při vzpomínce na okupaci smutek z promarněné šance dát socialismu lidskou tvář. V osmdesátých letech už byla vzpomínka na výročí okupace spojena s protirežimními emocemi a protesty.

Po rozpadu sovětského impéria v roce 89 se ideály pražského jara bagatelizovaly. Převážilo přesvědčení, že socialismus byl beztak nereformovatelný, takže není důvod vracet se k iluzím, které okupaci předcházely. Dnes, po dvaceti letech budování kapitalismu, se nabízí výročně poznamenat, že zde opět máme režim, který postrádá lidskou tvář, přičemž jsme se z louže pod okap postavili dobrovolně, bez cizího zavinění. A převažuje přesvědčení, že opět máme co dočinění s nereformovatelným režimem.

Od jara 68, ukončeného vojenskou okupací, se svět natolik změnil, že na tehdejší úvahy o vhodnosti konvergence soupeřících společenských systémů nelze navázat. Svět až na zanedbatelné výjimky akceptoval jeden globální systém, který směřuje ke globálnímu kolapsu. Máme nový problém, který vyžaduje nové řešení, není se příliš z čeho poučit. Z dnešního pohledu je nejzajímavější, jak se před těmi čtyřiačtyřiceti lety lidé cítili součástí historie. Nadechli se k něčemu, co pak nepřišlo. Nikdo nikdy nezjistí, jak by to dopadlo. Ale jak se tady lidé neuvěřitelně nadechli, stálo za to.

Ivan Hoffman, komentátor Deníku, zvukový záznam naleznete zde