Brambor cestovatel

Datum: 23. 3. 2011, autor: Redakce , Funkce: Tisk

..Ivan Hoffman, komentátor Deníku..

Brambor cestovatel

Že na český stůl z ciziny putují citrón, banán či ananas, je vcelku pochopitelné a milé, i když existuje i názor, že jíst něco, co v daném regionu nevyrostlo, je chyba. Když se ale zamyslíme nad tím, proč na český stůl doputoval brambor z Francie, selský rozum nám našeptává, že to je pěkná pitomost.

Bramboru se totiž u nás od dob, kdy se do Evropy doplavil z Ameriky, výborně daří. Není důvod, aby nám u oběda asistovali francouzští zemědělci. Anebo snad je?

Ukazuje se, že nad českým bramborem ohrnují nos podnikatelé v českém zemědělství. Trendem už není krmit lidi, nýbrž vydělávat na bioplynu a bionaftě. Vysočina, coby vyhlášený bramborářský region, se dnes škaredě žlutí řepkou, zatímco jinde brambor ustupuje kukuřici. A kde se ten pokrok zastaví? Vývoj směřuje k rozdělení potravin na ty bio, neboli zdravé, a na potraviny konzumní, čili co nejlevnější. Český brambor nepochybně přežije ve formě bio, pro menší část konzumentů, kterým není jedno, co jedí. Obyčejný brambor ale nejspíše neodolá invazi dotovaných Francouzů a Němců, o konkurenci zmíněné řepky ani nemluvě.

Že už ani v bramborách nejsme soběstační, není dáno pouze globalizací deformovaným trhem. Rovněž to bude způsobeno změnou životního stylu. Stále méně lidí doma vaří, a když, tak stále častěji různé polotovary. I brambory tak většina lidí konzumuje „z druhé ruky“, nevybírá mezi nimi podle chuti. Je skvělé, že zatím není zakázáno individuálně brambory vysadit, okopávat, sklízet a pak sníst. Směrnice, která by to „z hygienických důvodů“ zakázala, se už ale určitě někde sepisuje. V zájmu bramboru cestovatele, kterému ten ze zahrádky nekale konkuruje tím, že neutrácí za chemii.
 
Ivan Hoffman, komentátor Deníku, zvukový záznam naleznete zde