Česká prasata

Datum: 23. 2. 2011, autor: Redakce , Funkce: Tisk

..Ivan Hoffman, komentátor Deníku..

Česká prasata

Už je to jasné. Tuzemští producenti vepřového přednostně porážejí prasnice, což je signálem, že končí s chovem. Naše prase neobstojí v konkurenci, pročež pro ně na našem talíři není místo.

Přitom je v tom náš vepřík naprosto nevinně. Není mlsnější než jeho příbuzní odjinud, a na váze přibývá stejně utěšeně. Damoklovy meče, jež se nad ním vznáší, jsou dva: likvidační výkupní cena a absence dotací. S tím české prase nic nenadělá, ani kdyby se rozkrájelo.

Otázka zní, jak moc nás mají vyprazdňující se vepříny mrzet? Fakta říkají, že ještě před osmi lety měla česká prasata na českém talíři monopol a navíc se vyvážela. Nyní jim patří pouze polovina místních talířů, aniž by to jejich konzumenti nějak výrazně registrovali či komentovali. Pro spotřebitele je prase jako prase a spíše než národnost ho zajímá cena. Argumentem pro podporu českých producentů bývá, že až získají cizáci monopol, vepřové skokově zdraží. Jenomže to by u nás narazilo na potíž s nenaditou českou peněženkou. Příjmy domácností stagnují a kde nic není, tam jak známo ani čert nebere. I pro univerzální europrase v Česku platí, že buďto bude levné, anebo nebude.

Za české prase bychom se nakonec měli brát z principu. Nevstupovalo do Evropské unie z vlastního rozhodnutí a právem od nás může čekat, že mu zajistíme rovné podmínky s jeho německými či polskými konkurenty. Jednotný trh, bez jednotných pravidel a jednotných podmínek je prostě prasárna. Že jsme se s tím smířili je od nás vůči našim prasatům velký nevděk a zrada. Kdyby české prase umělo česky, nepochybně by nám vyčinilo, že jsme se ho v EU nezastali. Že jsme ho nechali napospas Bruselu, zbaběle asistovali unijní porážce.
 

Ivan Hoffman, komentátor Deníku, zvukový záznam naleznete zde