Pobízení a podbízení

Datum: 7. 7. 2010, autor: Redakce , Funkce: Tisk

..Ivan Hoffman, komentátor Deníku..

Pobízení a podbízení

U filmových pobídek se jedná o pobízení filmařů k tomu, aby přijeli natočit film. Obecně je ovšem zavádění filmových pobídek v řadě zemí světa podbízením se filmařům, kteří si s kalkulačkou v ruce vybírají místo, kde je filmování přijde nejlevněji.

Pobízíme a podbízíme se poté, co řadu klientů z Česka odlákali podbízející se Maďaři, Rumuni, Britové, Irové, Francouzi či Němci. Není vkusné se podbízet, ale co dělat, když se v rámci konkurenčního boje podbízejí všichni kolem?

Filmovými pobídkami se rozumějí daňové úlevy. Podobně se odpouštějí daně průmyslovým podnikům, nadnárodním obchodníkům a kdekomu, kdo se laskavě rozhodne investovat někde své peníze. Filmaři si ovšem na úlevy dělají nárok s tím, že jsou něco lepšího. Pobídka pro filmaře se tváří být podporou kultury. Když se ale jmenují filmy, které se u nás natočily a na kterých se u nás vydělalo, vesměs jde o snímky komerčně zábavné, u kterých o uměleckém a kulturním přínosu nemůže být řeč. Jde doopravdy pouze o ty peníze, které jsou až na prvním místě.

Nejen u nás, ale všude ve světě vznikají dobré filmy bez pobídek, většinou s nízkým rozpočtem, ale s velkým zápalem a díky kreativitě tvůrců. Když filmaři nejsou odkázání na pobídky, nemusí se podbízet. V tom je celý vtip. Svět, ve kterém se vydělávají peníze, se vždy míjel se světem kultury a umění. Ani dnes to není jiné. Ze velké peníze se nedá natočit umění. Aby se investice vrátila, musí být produkt líbivý. Pobídky tudíž nemohou uškodit kultuře. Při podbízení se nebojuje o kulturu, ale o pracovní místa ve filmových ateliérech o výdělky hoteliérů, kuchařů anebo taxikářů. Vypálit pobídkami rybník konkurenci není nekulturní.

Ivan Hoffman, komentátor Deníku, zvukový záznam naleznete zde